Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jaderná elektrárna Dukovany

 
Jaderná elektrárna Dukovany, pohled zezadu od silnice č. 399 u Rouchovan

Jaderná elektrárna Dukovany (zkratkou JEDU, někdy taky EDU) je první provozovanou jadernou elektrárnou na území Česka. Je významným zdrojem české energetické soustavy. JE Dukovany je umístěna asi 30 kilometrů jihovýchodně od Třebíče, v trojúhelníku, který je vymezen obcemi Dukovany, Slavětice a Rouchovany. V roce 2006 vyrobila 14,025 TWh elektrické energie, což představuje asi 20 % z celkové spotřeby elektřiny v České Republice, od roku 1985 do konce roku 2006 bylo v elektrárně vyrobeno na 265 TWh elektrické energie, elektrárna tak je co do výroby elektřiny dosud nejproduktivnější v Česku.[1] V instalovaném výkonu je druhá nejvýkonnější po Temelíně.

Pro potřeby elektrárny byla vybudována Vodní nádrž Dalešice. V areálu elektrárny je umístěna i sluneční elektrárna o výkonu 10 kW,[2] ČEZ plánuje v blízkosti Jaderné elektrárny Dukovany postavit rovněž větrnou elektrárnu.[3]

Ředitelem elektrárny je Zdeněk Linhart.

 
Chladicí věže

 Historie

 
Katastrální území při JEDU. Zaniklé obce vyznačeny kurzivou

Historie elektrárny začíná v roce 1970 kdy Sovětský svaz a Československo podepsaly dohodu o stavbě dvou jaderných elektráren (druhou z nich se stala Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice). Elektrárna se začala stavět v roce 1978, první blok byl uveden do provozu v roce 1985, poslední, čtvrtý v roce 1987.[4]

Výstavbě elektrárny předcházelo zrušení tří vesnic, v jejichž katastrálních územích byla stavba projektována. Šlo o obec Skryje s jejich místní částí Lipňany a dále o obec Heřmanice. Skryjské území bylo připojeno k Dukovanům, heřmanické k Rouchovanům.

 Bezpečnost

Elektrárna patří mezi 13 % nejbezpečnějších na světě, za poslední 3 roky na ní nedošlo k žádné poruše větší než stupeň 0 stupnice INES. Od roku 2000 rovněž nedošlo k žádnému automatickému odstavení reaktoru.[5][6] Kolektivní efektivní dávka pracovníku elektrárny v roce 2005 byla 0,15 Sv na blok, což je hluboko pod bezpečnostními normami (roční limit pro pracovníky s ionizujícím zářením je 50 mSv za rok, a 100 mSv během 5 let).[7] Elektrárna je držitelem osvědčení Bezpečný podnik, který vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí pod garancí Českého úřadu bezpečnosti práce.

 Havárie a poruchy

Elektrárna za celou historii nezaznamenala žádnou havárii v provozu ani mimo něj, která by si zasloužila číslo na stupnici havárií. Mimo provoz se stala pouze jedna menší havárie. Byl jí požár transformátoru v roce 1988, který ale nespadá přímo do zařízení elektrárny. Požár byl rychle zlikvidován, do vodní nádrže Mohelno však unikl chladicí olej. Všechen byl následně zachycen nornými stěnami bez jakýchkoliv následků. Elektrárna poté z vlastních nákladů vybudovala o několik desítek metrů severněji ve Skryjích malou záchytnou nádrž jako prevenci případných dalších úniků. Od tohoto požáru však žádný podobný únik nebyl zaznamenán.

 Ekologie

JEDU je držitelem certifikátu certifikát ISO 14001 – Ekologický podnik. Za 21 let svého provozu (1985–2006) Dukovany vyrobily energii ekvivalentní spálení 190 mil. t uhlí, díky čemuž do atmosféry nemuselo být vypuštěno 237 milionů tun CO2. Jde o přibližně stejné množství, které ročně vypustí do ovzduší 5,2 milionu v Česku evidovaných motorových vozidel.

Na státem kontrolovaný „jaderný účet“ (fond shromažďující prostředky na rekultivaci prostoru elektrárny po vyřazení z provozu, výstavbu a správu trvalého úložiště vyhořelého jaderného paliva) platí 50 Kč za každou vyrobenou MWh, denně tedy přibližně 2,1 mil. Kč.[8]

 Ekonomika provozu

Elektrárna stála 25 mld. Kč, podle údajů ČEZ se od doby uvedení do provozu už dvakrát zaplatila, výrobní náklady na 1 kWh jsou 0,60 Kč (přibližně 2 eurocenty),[9] což je nejmenší výrobní cena v Česku.

 Technické informace

 Reaktory

V současné době má jaderná elektrárna Dukovany čtyři bloky VVER 440, typ V 213, dva o výkonu 440 MW, další dva potom mají díky modernizaci výkon 456 MW.

V aktivní zóně každého reaktoru je umístěno 312 palivových souborů. Každý palivový soubor je tvořen 126 palivovými proutky, ve kterých je palivo hermeticky uzavřeno. Mimo to je v reaktoru 37 regulačních kazet s palivovou částí.

Výška aktivní zóny je 2,5 m, průměr 2,88 m.

 Palivo

Palivem je uran obohacený na přibližně 4,25 % 235U[11] (tato hodnota se může měnit). V reaktoru se vyměňuje jedna pětina palivových tyčí ročně. Vsázka paliva reaktoru má hmotnost 42 t.

 Chlazení

Jako zdroj technologické vody (především pro chlazení) slouží vodní dílo Dalešice, respektive její vyrovnávací nádrž, vodní nádrž Mohelno. Dalešice zároveň fungují jako přečerpávací elektrárna (výkon 450 MW) (výkon byl dimenzován tak, aby dokázal v případě poruchy nahradit jeden blok jaderné elektrárny). Celá tato soustava tak může pružně reagovat na aktuální energetické potřeby. Objem chladiva v primárním okruhu je 209 m3. Reaktorem za hodinu proteče 42 000 m3 vody. Elektrárna má 8 chladicích věží. Z nich uniká přibližně 500 kg vodní páry za sekundu na odváděný výkon 1000 MW.

Zobrazit obrázek v plné velikosti