Vydrař - Otterhound

Země původu:

Velká Británie.

Datum zveřejnění platného standardu: 02.12.1987.

Použití:

Velký a silný honič, vyšlechtěný původně pro celodenní lov ve vodě, ale je rovněž schopný
honit i na pevné zemi.

Klasifikace FCI:

Skupina 6 honiči, barváři a plemena příbuzná.
Sekce 1.1 velcí honičí.
Nepodléhá pracovní zkoušce.

Celkový vzhled:

Je to velký pes s rovnýma nohama, bez vad, s hrubou srstí, hlava vyjadřuje
vznešenost, tělo je solidně stavěné, chody pružné a krok prostorný. Dvojí hrubá srst a velké
tlapy jsou jeho charakteristickými znaky. Pohyb je snadný.

Charakter/Povaha:

Je milý a má vyrovnanou povahu.

Důležité proporce:

Hlava:

Je impozantní, čistě modelovaná, spíš hluboká, než široká. Čelo není nikdy svraštělé ani
vypouklé, výraz je přátelský a otevřený. Celá hlava kromě nosní houby je dobře porostlá
hrubou srstí, která tvoří na konci čenichové partie pěkný vous a malou bradku.
Část mozková:
Mozkovna: je pěkně klenutá, ani hrubá, ani přehnaně velká, stoupá pozvolna od stopu k týlnímu
hrbolu, který není příliš výrazný. Jařmové oblouky jsou výrazné.
Stop: je výrazný, ne přehnaně hluboký.
Část obličejová:
Nos: je široký, s dobře otevřenými nozdrami.
Čenichová partie: silná a hluboká.
Pysky: jsou spuštěné, ale ne přehnaně vyvinuté.
Čelisti/Zuby: čelisti jsou silné a mohutné, zuby jsou dobře uložené a mají perfektní pravidelný
nůžkový skus, což značí, že horní řezáky překrývají ty spodní v těsném kontaktu a jsou dobře
a pravidelně postavené.
Oči: mají inteligentní výraz, nejsou příliš hluboko uložené v očních důlcích. Spojivky jsou jen nepatrně viditelné.Barvaoka a zbarvení okrajů očních víček je závislé na zbarvení srsti (jedinec modrý s pálením, modrý s plavými znaky může mít oči oříškově hnědé). Žluté oko je nežádoucí.
Uši: jsou charakteristické pro plemeno. Ucho je dlouhé, zavěšené ve výši očního koutku. Dosahuje
bez problémů k nosní houbě, pokud jej natáhneme kupředu. Stáčí ve tvaru vývrtky, jeho
přední hrana se stáčí dovnitř, což je charakteristický závěs, na to je třeba brát zřetel. Ucho je bohatě osrstěné a srst na něm tvoří třásně.

Krk:

Je dlouhý, mohutný, harmonicky vsazený do plecí, šikmo nesený, pěkně modelovaný. Mírný
lalok je přípustný.

Tělo:

Mohutné.
Horní linie: je vodorovná.
Hřbet: je široký.
Bedra: jsou krátká a silná.
Hrudník: je hluboký, s hlubokým hrudním košem, oválného průřezu, žebra jsou dobře klenutá. Není
ani příliš široký, ani plochý. Žebra mají sklon šikmo k zádi, čímž vzniká dostatek prostoru pro
srdce a plíce.

Ocas:

Je vysoko nasazený a vysoko nesený pokud je pes vzrušený nebo v akci, nikdy není stočený
na hřbetě. Pokud je pes v klidu, může být nesený svěšený. U kořene je silný, směrem ke konci
se zeštíhluje. Poslední obratle dosahují až k hlezennímu kloubu. Ocas je nesený rovně nebo
mírně prohnutý. Srst na spodní straně ocasu je obvykle delší a hustší, než na jeho horní
straně.

Končetiny

Hrudní končetiny:

Mají silné kosti, jsou rovné od lokte až po zem.
Lopatky: jsou šikmo uložené.
Záprstí: je silné a mírně šikmé.

Pánevní končetiny:

Velmi silné a silně osvalené ať se na ně díváme z jakéhokoli úhlu. Při pohledu
zezadu nejsou ani příliš široce, ani příliš úzce postavené. Zaúhlení pánevních končetin je
střední. V přirozeném postoji jsou v jedné vertikále zadní strana pánevních končetin a
hlezna. Mezi prsty musí být zřetelná plovací blána.

Pohyb:

V kroku je pohyb velmi pružný, nohy se pohybují nízko u země. Pes přechází bezprostředně
do aktivního klusu, volného a pravidelného, s dlouhým krokem. Cval je hladký s mimořádně
prostornou akcí.

Zevnějšek

Srst:

Je dlouhá (4-8 cm), hustá a rousná, tvrdá a odolná proti povětrnostním vlivům, ale není
drátovitá. Má rozcuchaný vzhled.Srst na hlavě a vnitřní straně nohou je normálně mnohem
jemnější.Podsadaje dobře patrná. Textura krycí srsti i podsady je poněkud mastná. Srst se
nesmí upravovat pro prezentaci na výstavě. Pes musí být předváděn v přirozeném stavu.

Zbarvení:

Všechny barvy, jaké známe u honičů, jsou přípustné. Jednobarevná, šedavá, ocelová,
červená, pšeničná, modrá. U těchto zbarvení se mohou vyskytovat malé bílé znaky na hlavě,
na hrudi, na tlapkách a na konci ocasu. Psi bílí mohou mít nevelké citronové, modré nebo jezevčí (barva jezevce) znaky. Další přípustná zbarvení jsou černá s pálením, modrá s pálením, černá a krémová nebo hnědá (játrová), plavá a hnědá, plavá a bílá.

Nepřípustná zbarvení:

Hnědá a bílá, bílý trup s jasně oddělenými černými a rezavými plotnami. Pigmentace musí být v souladu s barvou srsti, i když nemusí být stejná, jako zbarvení srsti. Například plavý jedinec může mít nosní houbu a okraje očních víček hnědé. Připouští se malé depigmentované skvrny na nosní houbě.

Výška:

Kohoutková výška:
Psi okolo 69 cm .
Feny okolo 61 cm.

Chyby:

Všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být
penalizovány podle stupně jejich závažnosti a jejich vlivu na zdraví a spokojenost psa.

Všichni jedinci, na kterých bude patrná porucha psychiky nebo chování, budou vyloučeni.

Poznámka:

Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.